Začnou-li zdravotní problémy, je vhodné hledat i příčiny, nikoli pouze řešit následky. Jednou z příčin zdravotních problémů může být i výkon povolání. V takovém případě začíná vyřizování, běhání po doktorech, zajišťování dokumentů, a pokud jste se zaměstnavatelem doposud komunikovali jen zřídka kdy, brzy se to změní.

Po takovém sdělení mnohé napadne „a vyplatí se mi to?“ či „stojí to vůbec za to?“. Dle mého názoru to za to ve většině případů skutečně stojí.

Budete-li dál vykonávat práci, která vám způsobuje zdravotní problémy, dlouho asi nevydržíte. V případě, že dle lékařského posudku nesmíte nadále vykonávat dosavadní práci pro onemocnění z povolání (nebo i pro ohrožení touto nemocí), je zaměstnavatel povinen vás převést na jinou práci. Do jiného místa ovšem jen s vaším souhlasem. Současně není třeba bát se nižšího výdělku, neboť máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku dle zákoníku práce, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak po jejím skončení.

Po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody nemocí z povolání (nebo i pracovním úrazem) a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, nebo odměny z dohody a plnou výší nemocenského.

Po skončení pracovní neschopnosti se jedná o výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání (nebo také po pracovním úrazu) s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. K výdělkům, kterých dosáhnete se zvýšeným pracovním úsilím, se přitom nepřihlíží.

Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci, který byl v pracovním poměru na dobu určitou, jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. To ale neplatí v případech, kdy lze předpokládat i další zaměstnávání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2013, sp.zn. 21 Cdo 2013). Pokud vám zaměstnavatel předtím, než u vás byla zjištěna nemoc z povolání, sliboval pracovní smlouvu na dobu neurčitou, nebo s vámi již smlouvu na dobu určitou prodlužoval, v práci jste chváleni za dobrý výkon, o čemž mohou svědčit i výkonnostní příplatky, atd., je pravděpodobné, že nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vám bude příslušet i po skončení pracovního poměru uplynutím doby.

V případě, že s vámi zaměstnavatel rozváže pracovní poměr (dá vám výpověď nebo s vámi uzavře dohodu) z důvodu, že dle lékařského posudku nesmíte konat danou práci pro nemoc z povolání, či pro ohrožení z této nemoci (stejně tak pro pracovní úraz), náleží vám odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pokud budete souhlasit se skončením pracovního poměru dohodou, lze jen doporučit mít v dohodě důvod skončení pracovního poměru uveden.

Kromě náhrady za ztrátu na výdělku náleží zaměstnanci, u kterého byla zjištěna nemoc z povolání také náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a případně náhrada věcné škody.

Seznam nemocí z povolání můžete nahlédnout zde.

Mgr. Ing. Jiří Dobišar, advokátní koncipient