V dnešní praxi bohužel není neobvyklé, že se faktury platí až po jejich splatnosti. Zejména jde-li o vztah podnikatelský. Na tento problém naráží i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen „směrnice“), a současně se jej snaží řešit. Opožděná platba, jak je ve směrnici uvedeno, představuje porušení smlouvy, které je v mnohých zemích pro dlužníka dokonce výhodné vzhledem k nízkým úrokům, a proto je nutné tento trend změnit a od opožděných plateb odrazovat.

Kromě splatnosti, úroků a dalšího se směrnice věnuje možnosti věřitele uplatňovat nejen náklady spojené s vymáháním, jak mají mnozí zažité, tj. náklady na zastoupení advokátem, soudní poplatek, náklady exekuce, apod., ale rovněž i náklady administrativní – interní náklady věřitele vzniklé v důsledku opožděné platby (viz odst. (19) a (20) na straně 3 směrnice).

Svou implementační povinnost Česká republika splnila zavedením náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Zde je v ustanovení § 3 stanoveno: „Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.“

Jinými slovy, věřiteli vznikají určité náklady už jen evidencí své pohledávky, která měla být již zaplacena. Dlužník by z tohoto důvodu měl spolu s každou pohledávkou po splatnosti uhradit také částku 1200,- Kč, která je paušální náhradou zmíněných administrativních nákladů.

Lze se setkat s názorem, že věřitel pak již nemá nárok na další vynaložené náklady nepřevyšující částku 1200,- Kč, například při zastoupení advokátem. Jinak řečeno, věřitel má mít nárok jen na náhradu nákladů ve výši, která uvedenou paušální částku převyšuje. Domnívám se, že tyto názory jsou liché, neboť ze samotné směrnice vyplývá pravý opak (viz zmiňované odst. (19) a (20)) a stanovení této paušální částky by do značné míry postrádalo svůj původní smysl – uplést bič na špatnou platební morálku.

Mgr. Ing. Jiří Dobišar, advokátní koncipient

[1] Směrnice EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/7/EU ze dne 16. února 2011, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.

[2] Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.